Česká republika je unikát, jinde v zahraničí nenalezneme tamní výrobky označené vlajkami státu, barvami státních symbolů, všudypřítomné upoutávky na státnost, že je produkt původem z té země apod. U nás se ale děje úplný opak, marketingové strategie mají to „české“ jako hlavní téma, ale proč tomu tak je?
Především se jedná o skutečnost, že tu opravdu českého již skoro nic nemáme, a to ve smyslu českého vlastníka, výroby na českém území z českých surovin (což je maximální podpora tuzemského trhu na všech úrovních). Mnoho firem využívající PR a marketing postavený na prezentaci „česká firma“, „český produkt“, „tradiční produkt“, „firma je tu od roku 1960“ apod. již českými v tom pravém slova smyslu nejsou, jsou ve vlastnictví zahraničních společností, kde zisky z těchto firem nezůstávají v České republice, ale putují k jejich vlastníkům.
Sledujte stránky www.4lidi.cz, kde budeme přinášet další informace o připravovaném spolku, který bude sloužit ke sdružení podnikatelů v ČR a lidí, zákazníků k vytvoření živého necentralizovaného řetězce ve prospěch všech zúčastněných. Jeden z projektů spolku bude například Obecní prodejna/prodejna v obci https://www.4lidi.cz/magazin/projekt-obecni-prodejna-prodejna-v-obci/
Lidé si například stále myslí, že Plzeňský prazdroj a.s. je česká společnost, také je to v mnohých textech na internetu ještě uvádí (aktualizace neproběhla), ale jak to ve skutečnosti je? Plzeňský Prazdroj a.s. byl založen v roce 1842, produkuje pivo plzeňského typu, Pilsner Urquell. Pod Plzeňský Prazdroj a.s. patří i pivovar Radegast a Velké Popovice. Je jedním z největších výrobců piva v ČR a také jedním z největších exportérů piva do zahraničí. Od roku 2017 patří pod japonskou mateřskou společnost Asahi, konkrétně Asahi Breweries, Ltd. se sídlem ve městě Sumida v Japonsku. Ta dle dostupných informací zakoupila společnost Plzeňský Prazdroj v březnu 2017 za 200 miliard korun.
Zde si přečtěte, kdo vlastní české pivovary, docela zajímavě zpracovaný článek, snadno dojdete k tomu, že ti velcí jsou v absolutní většině v rukou zahraničních firem. https://www.finance.cz/513517-ceske-pivovary/
Plzeňský Prazdroj a.s. (Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Velkopopovický kozel, Primus) vlastník Asahi Group Holding / Japonsko. Pivovary Staropramen (Staropramen, Velvet, Ostravar, Bráník, Vratislav), vlastník MolsonCoors Brewing Co. / Kanada a USA. Heineken Česká republika (Zlatopramen, Krušovice, Starobrno, Březňák, Dačický, Hostan, Louny), vlastník Heineken N.V. / Nizozemsko. Budějovický Budvar (Budějovický Budvar, Pardál), vlastník státní podnik / Česká republika, Pivovary Lobkowicz Group (Lobkowicz, Platan, Uherský Brod, Merlin, Klášter, Rychtář, Černá Hora, Ježek), vlastník CITIC / Čína. LIF Group (Svijany, Rohozec, Primátor), vlastník LIF Group / Česká republika. PMS Přerov (Holba, Litovel, Zubr), vlastník HSK Invest / Česká republika. Rodinný pivovar Bernard (Bernard) vlastník 50 % Duvel Moortgat, 25 % Stanislav Bernard, 25 % Josef Vávra / Belgie, Česká republika. Pivovar Nymburk (Postřižinské pivo), vlastník Ing. Pavel Benák / Česká republika. Pivovar Samson (Samson), vlastník Anheuser-Busch InBev / Belgie. Zdroj z roku 2021: https://www.finance.cz/513517-ceske-pivovary/
Mnohé velké společnosti staví svou reklamu na slově české, ale s ohledem na změnu vlastníka, změny receptur a další změny by výrobky jako české označovány již být neměly. Respektive bychom si tu definici, co je vlastně „české“ měli určit, aby nedocházelo ke klamání zákazníka.
V tuzemsku rovněž máme různé značky, které ověřují kvalitu produktů, například značka Klasa, https://www.eklasa.cz/produkty. Přestože jsou v logu obsaženy barvy české vlajky (bílá, červená, modrá), tato značka jednoznačně neoznačuje české výrobky, což mnozí lidé nevědí a podprahově tuto značku tak mohou vnímat.
„O značce Klasa: Logo Klasa slouží spotřebitelům k lepší orientaci na tuzemském trhu s potravinami. Označuje výjimečně kvalitní produkty v porovnání s dalšími běžně dostupnými potravinami. Pomáhá tak s výběrem čerstvých, zralých potravin s tím nejlepším složením.“
„Značka Klasa je udělována již od roku 2003. Výrobci musí prokázat výjimečné kvalitativní charakteristiky přihlášených produktů, Ministr zemědělství pak těmto potravinářským a zemědělským výrobkům uděluje značku Klasa na dobu tří let.“
„Výrobky označené logem Klasa podléhají kontrolám orgánů státní správy, tj. Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Státní veterinární správy (SVS). Ty kontrolují jak všeobecné požadavky potravinového práva, tak dodržení pravidel pro udělení značky Klasa, například mimořádnou kvalitu, složení nebo chuť. Nedostatky jsou u oceněných potravin zjišťovány jen zcela výjimečně. Nicméně pokud jsou zjištěny, je takovým potravinám příslušné označení kvality následně odebíráno.“ Zdroj https://www.eklasa.cz/co-je-klasa
Mezi společnosti označené značkou Klasa patří například společnost Europasta a.s., kterými jsou akcionáři Pavel Hrdina, španělská společnost Pasta Gallo a portugalská skupina Cerealis.
„Europasta a.s. je značkový výrobce s klíčovými značkami Adriana, Zátkovy těstoviny, Rosické těstoviny a Ideál. Významnou část našich obchodních aktivit tvoří i výroba těstovin privátních značek pro rychle rostoucí obchodní řetězce v regionu Střední Evropy.“ https://www.europasta.eu/
Článek z roku 2010 uvádí: „Teď se Europasta, která ovládá kolem 60 % tuzemského trhu, poohlíží dál, aby ukousla větší díl středoevropského trhu. S tím už mají oběma českým vlastníkům pomoci dva silní zahraniční partneři, kteří do Europasty majetkově vstoupili: španělská jednička Gallo a portugalský producent těstovin Cerealis. „Obchodní řetězce stále posilují, proto i my musíme dál růst a expandovat. Abychom získali sílu na další akvizice ve střední Evropě, přizvali jsme dva významné evropské hráče,“ vysvětluje účelové spojení spolumajitel a generální ředitel Europasty Hrdina. Odhaduje, že za deset let bude ve střední Evropě jen asi desítka obchodních řetězců, které budou zaujímat 90 % trhu. „Kdo neudrží tempo a nebude schopen dodávat zboží v požadovaném objemu, přestanou s ním řetězce počítat,“ uvědomuje si Hrdina a v hledáčku má další výrobní závody.“ https://www.euro.cz/clanky/spagetovy-kral-zbroji-na-expanzi-820556/
„2023 Zátkovy součástí Europasty a.s. V roce 2023 se značka Zátkovy stává součástí nově vzniklé společnosti Europasta a.s. Hlavními akcionáři Europasty a.s. jsou portugalská těstárenská společnost Cerealis Produtos Alimentares a česká společnost pana Ing. Pavla Hrdiny, PH Finance, s.r.o.“ https://www.zatkovy.cz/nas-pribeh
V tomto duchu můžeme pokračovat u mnohých velkých společností, kde se doslova „proklikáte“ ve vlastnické struktuře k zahraničním vlastníkům či spoluvlastníkům.
Je tedy třeba si jasně definovat, co je to český výrobek, česká firma a jasně toto vyžadovat v rámci legislativy, protože současná forma reklamy a PR může být zavádějící, také může docházet k záměrnému klamání spotřebitele. Jinde v zahraničí se toto neděje a když, tak v minimálním měřítku.
Zahraniční giganti skupují velké, střední firmy a posilují svou pozici na trhu ve svůj obchodní prospěch. Lidé jako zákazníci, čeští podnikatelé se stávají skupinou, která má na trh menší a menší vliv a navíc je uváděna v omyl. Pokud si ale lidé uvědomí svou kupní sílu, že mohou podporovat českou produkci českých podnikatelů, ti přirozeně porostou a upevní svou pozici na tuzemském trhu, což je pro rozvoj naší ekonomiky, podnikání, nabídky práce a tvorby tržního prostředí v naší zemi opravdu žádoucí. Místní a regionální rozvoj je klíčový, abychom jako lidé měli pod kontrolou kvalitu a cenotvorbu produktů.
Mohli jsme také po demonstracích zemědělců ze dne 19.2. a 22.2. zaznamenat, že se v éteru vytváří nálepky typu „agrobaron“ a další, prezentující tyto podnikatele jako něco pro společnost nežádoucího, což je velice zvláštní postoj v případě, že velké zahraniční korporace v naší zemi nevadí. Nevadí ani, že takové korporace pobírají často dvojí dotace (v mateřské zemi a u nás) a nevadí, že byli v minulosti proti českým podnikatelům zvýhodněni „daňovými prázdninami“. Měli bychom činit ale úplný opak, podporovat především české podnikatele, ať patří do skupiny menší, střední, velcí, všichni mají svou pozici na trhu, zisky zůstávají v ČR, tito lidé vytváří pracovní místa, produkci, služby apod. Pro upřesnění, i zahraniční společnosti mají samozřejmě na volném trhu místo, státy by ale měly podporovat přednostně místní rozvoj, opět se můžeme bavit o ekologickém, ekonomickém chování, které podporou lokální produkce a spotřeby jistě je.
Sledujte stránky www.4lidi.cz, kde budeme přinášet další informace o připravovaném spolku, který bude sloužit ke sdružení podnikatelů v ČR a lidí, zákazníků k vytvoření živého necentralizovaného řetězce ve prospěch všech zúčastněných. Jeden z projektů spolku bude například Obecní prodejna/prodejna v obci https://www.4lidi.cz/magazin/projekt-obecni-prodejna-prodejna-v-obci/
Text: 4 lidi Foto: Ilustrační
