V rámci projektu 4lidi připravujeme novou koncepci, kterou bychom rádi koncem února představili veřejnosti, jedná se o projekt Obecní prodejna/prodejna v obci, o propojení všech lidí, kteří jsou součástí živého obchodního řetězu. Patří mezi ně konkrétně výrobci, prodejci, samotní nakupující, ale i obce, které podporují místní rozvoj. Všichni jsou důležitý dílek jednoho celku, všichni jsou lidé žijící v ČR. Tento „čtyřlístek“ sestavený z obce, lidí, výrobců a prodejců může tvořit stejné strategické kroky a tvořit společné cíle stejně tak, jako to běžně dělají korporace a různá obchodní sdružení s vyššími cíli.
Poptávka roste na všech stranách, na jedné straně chtějí lidé kvalitní a poctivé potraviny od místních výrobců a producentů „jako za dob našich babiček“, na druhé straně se výrobci a obchodníci snaží prodávat takové zboží, které nemají šanci dostat do velkých obchodních řetězců a skupin, důvod je převážně tlak na co nejnižší výkupní cenu, která výrobci nedává obchodní smysl. Těch příčin je samozřejmě více (nárazová sklizeň, nižší výroba – nedostatečné množství pro velkoobchodní síť, nemožnost čerpání dotací) nebo také díky řetězci vytvářenými vlastními produkty a značkami, kde růst případné konkurence není žádoucí a dochází naopak k vyřazování dlouhodobého sortimentu výrobků, nám známé produkty z obchodních řetězců prostě mizí.
Politika: Na úrovni dnešní politiky se trochu zapomíná, zapomněli na to ale především sami lidé, že společnost lidí je uskupení přesahující zájmy soukromníků (výroba a obchod prosperuje díky odbytu/nákupu lidí, dotace jsou vypláceny soukromníkům na základě poptávky. Jaké poptávky je ale dnes otázkou. Obecně jsou dotace nástroj, který zcela manipuluje vývoj trhu. Opět vyvstává otázka, zda je toto pro lidskou společnost žádoucí). Jako národ žijící ve státě jsme vlastně takovými akcionáři celku, každý jeden člověk odvádí státu peníze ve formě různých daní a poplatků (stejně jako naši rodiče, prarodiče). Měli bychom tak začít vystupovat a hájit své zájmy, spolupracovat na dosažení společensky prospěšných cílů a podporovat ty podnikatele a soukromníky, kteří tyto cíle naplňují, peněženku přece držíme v ruce my všichni.
Téměř všechny větší obchodní řetězce mají zahraniční majitele a zájem prodávat vlastní zboží na tuzemském trhu je zcela logický obchodní tah. Orientaci zákazníka navíc zhoršují nové evropské legislativy, kdy se na mnoha výrobcích již nedozvíme, odkud zboží pochází, na mnohých je „vyrobeno v EU“ nebo „vyrobeno mimo EU“. Zcela tak mizí možnost ověřit původ, kvalitu, nebo přímo kontaktovat výrobce, což určitě v zájmu zákazníka není. Další důvod pro to, abychom společně rozvíjeli „domácí produkci, výrobu a prodej“.
Od roku 2000 ustoupilo obchodním řetězcům více než 7000 maloobchodních prodejen, jak ve svém článku ze dne 27. 3. 2023 uvádí Zboží a prodej https://www.zboziaprodej.cz/2023/03/27/automaticke-obchody-coop-vstupuji-i-na-vesnice-otevira-v-bujanove/
Je třeba využít stávajících možností k vytvoření funkční obchodní sítě pro lokální, regionální i celorepublikové tuzemské výrobce. Další cíl této provázané sítě je zachování klasického obchodu s obsluhou a platbou v hotovosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu nově podporuje digitalizaci prodejen formou dotací, to zahrnuje platební terminály a využití aplikace s použitím mobilních telefonů s potvrzením bankovní identity v případě bezobslužných konceptů. S ohledem na fakt, že lidé mají právo zůstat off-line, by měla nadále růst i podpora takových prodejen, které v budoucnu tyto atributy splňovat nebudou, a přesto budou mít dostatečnou podporu a rovné podmínky. Jelikož je ovšem snaha plně digitalizovat společnost, vytvářet digitální identitu, je nutné zachovat svobodu člověka mimo digitální systém, přestože jsou zde zájmové skupiny, které volají po zrušení hotovosti a úplné digitalizaci společnosti, před čímž varuje mnoho odborníků a neztotožňuje se s tímto nemalé procento obyvatel České republiky. O tom třeba někdy příště…
Výzva ministerstva poskytující dotace na podporu maloobchodních prodejen s podporou platebních terminálů a samoobslužných prodejen: https://storage.googleapis.com/obchudek2021plus/sites/6/2024/01/ebcb74c7-3_vyzva-iii-obchudek-3.pdf
Cíl projektu „Obecní prodejna/prodejna v obci“ je posílit tuzemskou výrobu a prodej za podpory samotných lidí. Pamatujeme doby, kdy jsme byli v mnoha odvětvích produkce zcela samostatní, dokonce jsme výrobky a komodity vyváželi do zahraničí, není to zase tak dávno. To se postupně měnilo různými nařízeními a kvótami při vstupu do EU. Naše národní značky jsou vesměs ve vlastnictví zahraničních firem, například Znojemské okurky pod značkou Hamé jsou ve vlastnictví norského potravinářského gigantu Orkla, Opavia je ve vlastnictví americké společnosti Mondelez International, která vznikla rozdělením společnosti Kraft Foods. Mnozí si jistě všimli, že se u řady výrobků zcela změnila receptura, staré známé „dobroty“ postupně mizí a jsou nahrazovány novými se zcela jinými ingrediencemi, rostlinné tuky nahradil palmový tuk, živočišné také, často jsou výrobky zahraniční produkce (zadavatel výroby).
Naštěstí tu jsou sdružení a organizace, které se snaží kvalitu českých výrobků lidem přiblížit a tím podpořit tuzemské výrobce. Je to ale dostačující? Výrobci a prodejci stále „bojují“ o zákazníky, nejsou totiž sjednoceni, organizováni a centrálně řízeni, jak tomu bývá u nadnárodních korporátních firem, ztrácejí tedy výhodu informovanosti, rychlé reakce na trhu, ovlivňování trhu, to se ale může změnit s pomocí lidí, zákazníků, kteří dotvoří jakýsi lidský řetězec lidé-zákazníci/prodejci/výrobci/obce.
Kdo v současné době na území České republiky provozuje síť obchodních řetězců? Kaufland, Lidl mají stejného vlastníka Schwarz Gruppe/Německo, Billu a Penny vlastní Rewe Group/Německo, Žabka od roku 2011 patří pod skupinu Tesco/Velká Británie, Makro patří společnosti Metro AG /Německo, Nizozemí, Globus provozuje Globus Hypermarket Holding/Německo, Síť prodejen Flop od roku 2021 vlastní americká společnost jako jediný akcionář Orients Fund II, L.P. Síť prodejen Hruška je v českém vlastnictví, a to jsme zohlednili pouze obchody prodávající potraviny a smíšené zboží.
Co mnoho lidí neví, že COOP je mezinárodně používanou obchodní značkou družstev spotřebitelů, která začala vznikat v polovině 19. století v Anglii a poté v dalších státech Evropy (zdroj https://www.skupina.coop/mezinarodni-spoluprace). Moravskoslezské prodejny COOP převážně ve vlastnictví Svazu českých a moravských spotřebních družstev tak navazují na mezinárodní spolupráci COOP International Co-operative Alliance, která zohledňuje „legislativní návrhy připravované komisí EU usilující o regulaci vztahů mezi obchodníky a dodavateli, konzultace a výměna zkušeností z této oblasti s ostatními členy této organizace, privátní značky, společný nákup, ochrana klimatu, ochrana spotřebitelů.“ zdroj https://www.skupina.coop/mezinarodni-spoluprace. Dále jsou družstva COOP provázána se společností COOP EURO a.s., kam patří další propojení s jinými státy. Síť prodejen COOP, stejně jako americká Flop, zavádí nový způsob nakupování s obsluhou v běžné otevírací době a mimo ní, non-stop otevírací dobu s potřebou mobilního telefonu, aplikace a bankovní identity pravděpodobně za využití podpory výše uvedené dotační výzvy Ministerstva průmyslu a obchodu.
K zamyšlení: Za dobu „pandemických opatření“ zahraniční obchodní řetězce posílily svou pozici v ČR, díky uzavření školních jídelen, stravovacích zařízení, restaurací, převážně v době oběda a večeře mohli lidé potraviny získat pouze v těchto řetězcích a v menších prodejnách. Zvláštní skutečnost byla, že obchodní řetězce na tuto absolutně nečekanou událost byly řádně připraveny a jejich pulty a regály překypovaly zbožím. Dostalo se tak na úplně každého. Je až fascinující, s jakou přesností věděli, že se Česko zavře a jediný dostupný zdroj potravy budou právě obchody s potravinami. Nasmlouvání, objednání a přeprava tak velkého množství výrobků je třeba plánovat a organizovat, dle odhadů to mohlo být až jednou tolik a více zboží než v běžné (mimopandemické) době. Na druhé straně firmy dodávající produkty a potraviny do jídelen, restaurací byly doslova „zmrazené“, plodiny jako zelenina, saláty, které byly dodávány čerstvé na stoly strávníků v jídelnách a restaurací byly zaorávány, trvanlivější potraviny ležely ve skladech a čekalo se na změnu. Mnozí z těchto dodavatelů řetězce výroben potravin tuto dobu nepřežili, neměli nárok na odškodnění, protože oni sami nebyli zavřeni, ale jejich dodavatelský řetězec ano, někteří na základě toho částečně změnili svůj podnikatelský záměr (již nezaseli, nevěděli, zda se znovu politici rozhodnou tento segment omezovat a produkty začali nakupovat ve velkoobchodech apod.) a tím se trh změnil. Změny, které nastaly díky „pandemickým opatřením“ známe všichni, rozvoj rozvozu jídel, zánik mnoha podniků, více dovozového zboží.
Mít vlastní trh pod kontrolou je klíčové pro každou společnost, minimálně v základních komoditách. Tu, bohužel, již delší dobu jako lidé ztrácíme a otěže přebírají soukromé společnosti, ovšem ve spolupráci a vzájemné podpoře sebe navzájem můžeme stabilizovat základní principy a pomoci dnes v tak nelehké době podnikatelům, kteří odvádějí kvalitní práci, vyrábí kvalitní produkty, zajišťují pracovní místa a odvádí daně ze zisku v naší zemi. Těmto podnikatelům však musí jít „naproti“ zákazníci, kterými jsme my všichni. Velká nadnárodní uskupení, zahraniční dotovaná konkurence, tuzemské dotace podporující vybrané podnikatele, zcela ovlivňují vývoj trhu. Zda ve prospěch lidí či velkých zahraničních firem, dnes de facto ovládajících trh, si každý může domyslet sám.
Lidé chtějí zdravé jídlo, ne jídlo plné toxické chemie, a to je další z důvodů, proč podporovat přímou výrobu, podporovat regionální rozvoj v zájmu tuzemských výrobců a především lidí, jedině tak může docházet k přímé kontrole, ke zdravému růstu konkurence.
Vysoce průmyslově zpracované potraviny jsou plné náhražek, éček, emulgátorů, stabilizátorů, zvýrazňovačů chutí a příměsí, které potravinu nastavují, prodlužují její trvanlivost. Toto je pro velkovýrobce jistě zásadní, ale pro člověka věnujícího se zdravému smýšlení již ne. Mnoho látek běžně se objevujících ve vysoce zpracovaných průmyslových potravinách je zdravý škodlivých. Spolek Fér potravina tento seznam hezky zpracoval na svých stránkách https://www.ferpotravina.cz/seznam-ecek a nejen ten, můžete tam sledovat kvalitu potravin a na základě toho se rozhodovat. Informací, co obsahují nově mnohé průmyslově zpracované potraviny je v éteru dostatek, o to více by se každý člověk měl zajímat, jestli opravdu kontrolní systémy a ochrana zdraví člověka v praxi fungují. Dopad na lidské zdraví je enormní. Jak se říká „důvěřuj, ale prověřuj“ je dnes důležitější než kdykoli dříve, kdy legislativa chránila člověka mnohem více a kontrolní orgány měly nástroje, o které díky novým legislativám přišly nebo jsou v přítomném čase prakticky nevymahatelné. Lidé rovněž volají po zdravém hospodaření bez používání toxických pesticidů a chemických hnojiv.
Dovážení produktů, které si můžeme vypěstovat sami, je neekologické, je třeba se navrátit ke zdravému rozumu a hospodaření. Není třeba vymýšlet stále nové často zcela nefunkční věci, je třeba navázat na funkční principy propojené s přírodou, s použitím technologií a vědomostí dnešního člověka můžeme prosperovat bez nadbytečné ekologické zátěže, ale i nadbytečné ekonomické zátěže. Příroda je biologická, to jen člověk z přirozeného prostředí tvoří chemické, škodící nejen jemu samotnému, ale především i přírodě, zvířatům i rostlinám. Abychom byli přesnější, toto nečiní „obyčejní lidé“, ale průmysl, který má zájmy v ziscích a ovládání trhu namísto skutečné podpory života a přírody.
Projekt v žádném případě nechce vytvářet obchodní řetězec řízený z jedné centrály (vytváření kontroly, ovlivňování cen), ale naopak vytvářet komunikační uzel, který bude rozvíjet maloobchod a výrobu na zcela individuálních, firmám vzájemně prospěšných obchodních vztazích, kdy cenu budou zdravě utvářet v kombinaci výrobce/prodejce/spotřebitel.
Projekt „Obecní prodejna/prodejna v obci“ bude představen veřejnosti koncem února.
Text: 4lidi Foto: ilustrační
